Hlavním důvodem k založení byly velké a četné požáry v předcházejících letech. Ještě před založením sboru vznikly v obci 3 požáry, a to v letech 1748, 1857 a v roce 1876. Následky těchto požárů byly strašné. Při těchto požárech plameny zachvátily celý Radostín. V roce 1893 několik obětavých a pokrokových občanů využilo možnosti zákona o spolčování, a po příslušném jednání s úřady a předložení stanov, byl tehdejší spolek s hasičskou náplní založen.

Zakladateli hasičského sboru v Radostíně nad Oslavou byli:

Martin Milostný – nadučitel
Čeněk Dvořák – obchodník
páter Josef Načeradský – farář
Vilém Milostný- poštovní expeditor

Prvním starostou sboru byl zvolen farář páter Josef Načeradský a náčelníkem obchodník Čeněk Dvořák, jednatelem Martin Milostný nadučitel.

Členové:

František Váša, František Prokop, Václav Prokop, Antonín Javůrek, Josef Pešek, Karel Lavický, Josef Krejčí, František Polák, Alois Fabík, Matěj Marek, František Gabriel, Antonín Váša, Jan Škoda, Josef Bláha, Jan Novotný, František Antony, Josef Horký, František Vybíral, Josef a Jan Řezníčkovi.
Později přistoupili Jan Kraus, Jan Říha, František Vílek a František Lukeš, František Pešek, Josef Votoupal, Vicenc Řezníček, Jan Večeřa a Bedřich Havlena.

Sbor měl jednu ruční stříkačku, tři berlovky, jeden lezecký žebřík hákový a 4 malé stříškové žebříky. Vše v úhrnné ceně 950 zlatých.

Organizace tehdejšího sboru se skládala z členů:

a) zakládajících – dávali vklad a roční příspěvek
b) přispívajících – poskytovali roční příspěvek
c) činných – členské příspěvky platili sami
d) čestných – neplatili příspěvky, volila je valná schůze za zvláštní zásluhy o hasičský sbor.

Jádrem hasičského sboru byli činní členové, kteří cvičili a vykonávali službu. Měli právo nosit stejnokroj, dělili se na čtyři čety: lezce, stříkačníky, vodaře a strážce. V čele každé čety stál četař volený výborem na návrh náčelníka sboru. Není bez zajímavosti, že volba náčelníka byla tehdy stanovena a tuto funkci vykonával do té doby, až se jí sám vzdal. Náčelník – velitel byl vždy v činné službě starostou a byl to vždy starší člen sboru, který již v činné službě nebyl. Hasičský sbor při založení měl celkem 25 členů, z toho 4 členové byli čestní.